Dominikánská republika 2016 - kapitola 3 - CESTOPISY

Pamatujete si tu scénu z Policejní akademie s barem Modrá ústřice? Kdy si během vteřiny ti policajti uvědomí, že jsou na místě, kde nemají co dělat a že to pro ně nedopadne dobře? To byl přesně ten okamžik, kdy jsme vystoupili z autobusu ve vesničce Las Terrenas na poloostrově Samaná.

Najednou se na nás seběhlo kolem 10-ti Dominikánců, kteří nás chtěli přesvědčit o tom, jak naprosto nezbytně potřebujeme jejich mototaxi. Jsou neodbytní jak mouchy. Jsme snad blázni? Ve třech na motorku s báglama? (o několik dní později zjišťujeme, že bláznovství to určitě není). Vyrážíme pěšky. Je to malá vesnice, to bude hned. Vím naprosto přesně, kde to ubytování máme.

Nádech! … Výdech! … Tvořím!

Uff, jsme na místě, Péťa ze stresu zvrací, já si vyměňuju spodní prádlo. Byla to hodina nebo dvě? Spíš to byl tak rok než jsme to našli. Barikádujeme se v bungalowu, jsme tu jen na 3 noci, to přežijeme.

Pokračování na https://www.andyhocestopisy.cz/modra-ustrice-las-terrenas/