Dominikánská republika 2016- kapitola 2 - CESTOPISY

Andy Huk Andy Huk |

“Andy?!”

Vememe-li v potaz jak je Dominikánská republika veliká (o něco menší než ta Česká) a s kolika lidma jsem se tady za tu hodinu od příletu na letiště stihl seznámit (jeden), mohlo být zarážející, že mě na ulici někdo jen tak osloví jménem. Řidič vozu, ale moje jméno znal. Buď to byl dobře placený nájemný vrah s amatérským přístupem a nebo někdo z ubytování, kdo se nás vydal hledat.

Vsadil jsem na to druhé. A i kdyby to byla varianta číslo 1, vidina toho, že nemusíme už náš cíl zmateně hledat, byla rozhodující. Začali jsme se se všemi našemi bágly tlačit do vozu tak vehementě, až z druhého konce auta vypadlo malé dítě… Nic neříkalo, jen uteklo pryč. Byl to akt, který by si zasloužil zamyšlení? Možná…

Nepřejeme si nic jiného než už být na pokoji a vydechnout. Nikdy nekončící cesta vozem našeho hrdinného zachránce končí cca po 20 vteřinách. Dítě dříve vypadlé, už otevírá bránu do ho(s)telového komplexu.

Pokračování na https://www.andyhocestopisy.cz/nejkrasnejsi-plaz-na-svete-pocatek-vajec/

Příspěvek původně vyšel na webu www.andyhocestopisy.cz. Toto je jen jeho zkrácená verze.

Číst celý příspěvek na blogu autora

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora