Příběh o dívence z Wadduwy pokračuje

                                        Příběh o srílanské holčičce pokračuje

 

Zanedlouho to bude sedm let, kdy jsem poprvé navštívil Srí Lanku. Nejen Cejlon, ale hlavně rybářská vesnička Wadduwa, se pro mě stala synonymem příběhu se šťastným koncem. A právě před zmiňovanými sedmi lety onen příběh začal. V poničeném pobřeží jsem podle fotografie hledal malou dívenku v červených šatech s copem na zádech. Vyhlížela návrat rybářů a hlavně svého otce. Dívala se do dálky a v očích se jí odrážel obzor oceánu i zapadající slunce.

Tehdy jsem netušil, zda katastrofu, která se odehrála 26. prosince 2004 i na Srí Lance přežila. Vždyť tsunami na tomto ostrově připravilo o život více jak 35 tisíc lidí. Hledání bylo složité, stejně jako sehnat člověka, který fotku pořídil. Má snaha, byla nakonec odměněna v obou případech. Fotku pořídil a dovolil i publikovat pan Robin Drahoňovský, který mi poskytl i další fotky které nafotil snad dva měsíce před tsunami.

A tu kouzelnou dívenku jsem našel přesně o čtyři roky a týden po oné hrůze. V tu dobu, už ovšem nebydlela s rodiči a bratrem u pobřeží, ale zhruba tři kilometry ve vnitrozemí. Neštěstí je připravilo o dům a naprosto vše co měli!

A jak běžel čas? Na tento kouzelný ostrov jsem zavítal ještě tři krát. S Thakshi jsem procestoval kus vnitrozemí i s přáteli od nás. Nakoupili jsme nejen jí, ale i bratrovi Dinehovi oblečení i něco do domácnosti. Byl jsem tam také na jejich Nový rok, jenže ten se tam neslaví bujaře, jako u nás. Sousedé si přijdou popřát, donesou napečené cukroví a tím to končí. Co se týká sladkostí, tak ty jsme z domova přivezli i my a to marlenkové dva dorty. Úspěch? Obrovský a mít jednou tolik, zaprášilo by se stejně, jako po těch dvou.

Po celou dobu jsme v pravidelném písemném kontaktu. Dokonce jsem s kamarády zavedl Thakshi i internetovou adresu. Pokud má peníze a nějakou novou fotku, využije tamní internetový obchůdek a napíše. Doma ho pochopitelně nevlastní.

A nakonec se naplnilo i to v což jsem tajně doufal. Díky Marušce Kubátové, která pochází od nás a na ostrově bydlí i podniká, Thakshi ve Wadduwě navštívila a pozvala k návštěvě do Talally. O tom, že využijeme skype, Thakshi nevěděla. Více jak půl hodinový hovor, včetně možnosti se zase vidět, byť jen na monitoru, nám všem udělalo nesmírnou radost. Náš příběh pokračuje a vy se na přiložených fotkách můžete podívat, jak šel čas po dobu dvanácti let jejiho života.

O svých cestách na Srí Lanku a také na ostrovy v Indonésii, jsem vydal knížku, kde je i příběh srílanské holčičky. Knížka se jmenuje – Z Beskyd do exotického ráje. Kdo nezažil, nepochopí, kdo neviděl, neuvěří.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora