Hážovické Díly a okolí

Kdo dosud nezná Beskydy, měl by vážně zauvažovat o brzké návštěvě. My byli pozváni od kamarádky na Hážovické Díly a mohu potvrdit, že ve zdejší krajině se každému  rozbuší srdce radostí a na jazyku přistane stovky vysněných chutí.

Jde o  kraj plný dřevěných chalup, ať už původních valašských a zrekonstruovaných či nových a do romantické scenérie bezchybně zapadajících. Připadáte si jako v pohádce. Vejdete do jedné chalupy a na druhou nevidíte. Kopec zde předbíhá druhý a v přenádherné přírodě se jako výstavní kusy usazují lidské příbytky, neobklopené spoustou dalších, ale naopak zelení, plůtky. Není neobvyklé, že na vás tu tam vykoukne stádo ovcí, nebo aspoň jediná přivázaná na dlouhém laně, aby se pásla a někam nezaběhla (protože by se jeden divil, že by tu nečíhal v křoví vlk). Měli jsme celkem slušné a slunečné počasí s troškou větru. Co první vnímáte je bohatá náruč matičky přírody. Nalevo keříky obsypané šťavnatými malinami, napravo borůvkové hnízdo, o kousek dál houby a ty nepřeberné vůně! Mateřídoušky či divizny, na které usedají poletující motýli rozmanitých druhů.

Nezapře se, že jde o turisticky vyhledávané místo, i když ten celkový klid a pohodu by jistě nenarušilo ani o několik desítek víc lidí. Vykračují si tu pěší turisté, potkáte i nadšence s nordickými holemi nebo na kole. Občas tudy nějaké autíčko projede, i tak neváháte okusit z okrajů cest lesní plody. A ten výhled! Z Hážovických Dílů spatříte vrcholy Radhoště, Radegasta a Čertova mlýna.

Na Hážovické Díly musíte samozřejmě do kopce. Na Dílech je rozcestník a svatý obrázek Panny Marie, my šli dál na rozcestí směr Hutisko a pak zpět přes rozcestí pod Červeným křížem do hospody na oběd. Tam nás kromě poníka, kočky a obsluhy, čekala mapka po stopách Jeníčka a Mařenky. Z Dílů se po modré dostanete až k odbočce na Kyčery. Na Kyčerách stojí krásná dřevěná zvonička. Dál se po modré značce dostanete až na Tanečnici – nejvyšší horu Valašské Bystřice (912 m.n.m.). Pokud se z dálky podíváte na její zalesněný kuželovitý vrchol, připomene vám rozevláté sukně tanečnice. Odtud název.

Nebo dáte raději na pověsti? Jak ke jménu Tanečnice přišla vypráví jedna o staré matce, která žila s dospělou dcerou v dřevěné chalupě v nedalekém údolí Brodské. Dívka se ráda bavila a nenechala si ujít žádnou tancovačku v okolí. Jednou v zimě měla jít na zábavu do hospody na Čartáku, ale nemocná matka ji nehodlala pustit. Ona však utekla a protancovala celou noc. Ráno se brodila sněhem domů, kam nedošla. Matka na ni marně čekala a brzy zemřela žalem. Na jaře, po roztání sněhu, našli tělo dívky dřevorubci, a protože se tak stalo pod vrcholem této hory, začali jí říkat Tanečnice.

Další obsah od tohoto autora

Další z této destinace

Cestovatelský obsah na Desperado.cz