SUR - město námořníka Sindibáda

Je to příjemné rybářské město, centrum provincie Ash Sharqiyah (Šarqíja). Sur je známý především tradiční stavbou Ománských lodí, která tu má své kořeny už od 6. století. 

Výlov sardinek. Takový zmatek je tady prý každé dopoledne a pořád přitahuje pozornost nejen turistů, ale i místních. Rybáři vytahují z vody sítě plné malých mrskajících se stříbrných rybek, vysypou je na korbu aut a odvezou někam sušit. Vysušené rybky pak prodávají lidem z hor, kteří jimi krmí velbloudy a krávy (na lepší produkci mléka).

Parkujeme u doku, vcházíme dovnitř, maníci nás jen pozdraví a dál si hledí své práce. Procházíme se mezi rozestavěnými loděmi a do jedné si dokonce lezem. Nádhera. A jak to tu voní dřevem... 

Tito surští řemeslníci se specializují na stavbu malých arabských plachetnic zvaných "dhow". Vypadají stejně jako každá jiná dřevěná loď, jen je tak nějak vzadu useknutá. Prostě zkosená záď a nic. K jejich výrobě se používá týkové dřevo, které je sem dováženo až z Malajzie. 

Všichni pracují bez jakýchkoliv nákresů, vše se tu vyrábí ručně jen za pomoci kladiva, hoblíků, pil a ostatních tradičních nástrojů. Přídě i zádě zdobí nádhernými dřevořezbami. No, úžasná ruční práce ...

V Suru se návštěvník neubrání vzpomínkám na legendárního námořníka Sindibáda. Právě odtud prý vyjížěl Sindibád na své cesty. A údajně by tu měla být i jeho loď, ale nějak se nemůžem místních doptat, protože Sindibád se řekne arabsky úplně jinak a my bohužel nevíme jak ... Další zastávka u budovy Ministerstva dědictví a kultury. Před budovou trůní na podtavci mohutná, 20 metrů dlouhá zrekonstruovaná dhow loď Fatah Al Khair, typ ghanjah.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora