Okénko do současného Íránu I.

Okénko do současného Íránu I.

Pro návštěvu Íránu je hned několik důvodů. Je zemí se silnou kulturní tradicí sahající hluboko před náš letopočet a jde o jednu z prvních významných civilizaci v dějinách lidstva, která je doslova protkaná historickými, kulturními i přírodními zajímavostmi. Vlivem přísného islámského režimu zůstane ale Írán i přes jisté reformní snahy pro nás ještě nadále v mnohém směru zahalený.

Vliv duchovních je sice stále ještě dost silný, ale pomalu slábne a politická situace se dá přirovnat k našim 80. létům. Země se za vlády duchovních spíše vrátila do minulosti a zakonzervovala, než posunula a vůle lidí v tom pokračovat rychle vyprchává. Od Peršanů jsem slyšel, že čekají na „svého“ Havla, také nechtějí střelbu a krev.

Současný Írán se duchovně zmítá a rozpor mezi oficiálními konzervativními islámskými tradicemi a liberálními tendencemi mezi mladými se zvyšuje. Nedávno jsem viděl prezentaci íránské současnosti a v ní byly i neuvěřitelné fotografie ze soukromých večírků, poolparty, diskoték a módních přehlídek mládežníků z bohatých rodin, které jsou výhradně na pozvání. Tak odvážné modely se ani na našich přehlídkách nevidí a „oblečení“ na soukromé diskotéce se ani neodvažuji komentovat.
Život v soukromí se značně liší od oficiální verze, jejíž pojetí v praxi se liší i podle lokality. Venkov bývá konzervativnější, anonymita velkých měst dovoluje jistým „odklonům a adaptacím“ na západní styl života.

Nejde jen o šátky na půl žerdi. Myslím, že „nedemokratickou“ šátkovou mánii vnímáme my tady v Evropě výrazně více než oni tam. Letos na konci jara jsem viděl Íránky oblečené v přiléhavých legínách, možná i v punčocháčích, což před několika lety, kdy byl ještě tvrdě vyžadován volně splývavý oděv, nebylo vůbec možné. Moc se mi líbilo, že z „povinných“ šátků si ženy udělaly slušivý módní doplněk.

Celkově černé oblečení najdete jen u konzervativních muslimek, jinak na něj zapomeňte. Pestrost barev šatů a kostýmků, kterou doplňuje vkusně volená barva šátku uvázaného na půl hlavy se splývavými dlouhými blond prameny vlasů, mne naprosto fascinovaly. Jakmile jsem ale vzal do ruky fotoaparát, rychle se ženy zahalily nebo otočily. Postát chvíli na ulici nebo se projít parkem bylo velkolepým zážitkem = účastnil jsem se íránské módní přehlídky pod širým nebem. Šátky byly často nahrazeny roztomilými kloboučky, které ani náhodou nezakrývaly krásné kadeře, a holé dívčí kotníčky mizející v přiléhavých legínách nebo džínách spolu s krátkými sukýnkami či kostýmky naznačují, že doba hadžibů prožívá svůj soumrak. Prý už je toto téma dokonce předmětem jednání v parlamentu.

Muži zase měli často velmi nápadité účesy, možná by nebylo od věci zůstat tam déle a postupně nafotografovat zajímavé modely, které do našich salonů mohly přinést podnětnou inspiraci.

Mravy se uvolňují i v dalších projevech – ať jde o silné líčení á la ruská žena, přes zřetelnější projevy citů a vztahu mladých párů na veřejnosti až po požívání alkoholu.

Na ulicích už běžně potkávám dříve nemyslitelné projevy přízně a lásky. Páry se běžně drží za ruce, políbí se nebo obejmou.

Co se alkoholu týče, baví mne odpověď Íránců, že Bůh sosání pod střechou nevidí J. Konzumace alkoholu je samozřejmě stále zakázána, ale cestu k lahvi si najdou. Žijí tam miliony křesťanů a Židů, na které se zákaz nevztahuje nebo aspoň ne tak přísně a věřte mi, že Arméni, Ázerbájdžánci a Gruzínci, žijící v Íránu, mají své cesty k pálence zajištěné. Cesty ke sklínce pálenky či vína jsou nevyzpytatelné. Křesťané např. potřebují víno denně v kostelích. J Na doporučení jde lahev objednat a kurýr ji přinese. Na veřejnosti ale nic takového nesmí být v tašce vidět, i když jste pravoslavný Armén.

Informace o knize o Íránu/Persii najdete na www.facebook.com/Persie2001 nebo na www.studioluvr.cz

Foto: nový designový most Přírody v Teheránu, památník Azádí, nová televizní věž a horská ves vysoko v horách u Kaspiku

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora