10 tváří Maroka - II. Hory

„Když hory vyprávějí, moudří muži mlčí...“ John Muir

Pokud chceš zdolat nejvyšší horu severní Afriky nebo Atlasu, kroky tě dovedou do Maroka. Přesněji dostaneš se až do městečka Imlil, odkud už dál po svých s batohem vyrazíš na dvanácti kilometrovou trasu a zdoláš převýšení dvanácti stovek metrů. V letních měsících můžeš vzít průvodce s mulami, ale neochudíš se tím o ten úžasný pocit zdolání hor vlastními silami?

Krajina se pozvolna nenápadně mění, od města, přes pole, údolí, hory až po masivní štíty vrcholků. V první půli cesty jdeš vesničkami, kde tě osvěží čerstvě vymačkaný pomerančový džus stejně dobře, jako namočený šátek ve vodě řeky, která kopíruje horskou stezku. Po třech až pěti hodinách máš na dohled horskou chatu Toubkal Refuge, kde se vyplatí nasbírat síly na další den. Přeci jen převýšení je velké a od vrcholku tě dělí dalších šest kilometrů, na kterých je dalších tisíc metrů stoupání. První ranní paprsky jsou signálem ke startu k vrcholu. Trekové hole jsou dobrým pomocníkem v kamenné suti i prašné cestě, kterou zdoláváš dalších tři hodiny. Cesta je strmá, jaké to tu asi je v zimních měsících...?

Odměnou za námahu je do poslední chvíle ukrytý jehlan, značící vrcholek hory Jebel Toubkal. Krásu výhledu může v létě narušit snad jen trocha mlžného oparu. Když spočineš, tak jako já, v tichém obdivu nad krásou tohoto místa, pak můžeš spatřit drobného hlodavce, který žije v horách.  Prosté foto nezachytí krásu tohoto místa, ale alespoň mi přiblíží pocit, jak jsem se tu cítil.

 Hory v Maroku nejsou jen Jebel Toubkal, byť je turisticky nejznámější. Je zde spousta okolních tras, které jsou krásné právě tím, že po nich nešlape tolik lidí a ty si vychutnáš kouzlo ticha, hor a šumějících potoků.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz