FILIPÍNY 2015 - I.ČÁST

PŘED ODJEZDEM, 1.DEN v PEKINGU, BOHOL

,,Když najdete místo, odkud se vám nechce odjet zpět domů a odjezd Vás dokáže rozplakat, měli by jste udělat všechno proto, abyste se tam mohli znovu vrátit"

 

PŘED CESTOU

Počínaje dneškem zbývá ještě 45dní než vyrazíme na naši 4. společnou cestu do SEA, tentokrát směr Manila - Filipíny (17.9.-5.10.2015).

SEA = South East Asia

Jelikož nedočkavě odpočítávám dny do odletu, stáhla jsem si aplikaci Big Day Lite, která to dělá za mě, je to taková blbost, ale pro nadšence jako já super... :))

Proč jsme zvolili právě Filipíny? Ještě před 14dny jsme netušili, kam se tentokrát vydáme. Věděli jsme jen, že chceme letět v září a že to určitě bude jihovýchodní Asie.

Začala jsem tedy ještě více než normálně sledovat stránky s akčníma letenkama.

Po několika dnech vyhlížení jsem se pomalu začala smiřovat s tím, že reálně existuje i varianta, že se nám na září již nepodaří za dobrou cenu nic sehnat.

Jedno ráno na mě na fcb ,,vyskočily" právě Filipíny s Air China,odlet z Vídně a jen 1 přestup v Pekingu-12.990Kč. A bylo to opět tady, málem infarktový stav, okamžité volání příteli a obrovský pocit radosti (zatím v podstatě z ničeho.. :)) )

Jelikož na přestup je necelých 14hodin na cestě tam,stejně tak i při cestě zpět, tak jsem si hned začala hledat informace ohledně víz. Pozitivním zjištěním bylo, že při vstupu do Pekingu kratším než 72hodin víza nepotřebujete (+ musíte mít letenku do další země).

Jako bonus k dovolené se tedy ještě podíváme alespoň na skok do ČÍNY.

V tu chvíli nebylo co řešit a věděla jsem, že to jsou ony, naše letenky za dalším dobrodružstvím :)

Nyní už zbývá ,,jen" vymyslet alespoň částečně itinerář cesty...

O Filipínách toho zatím příliš nevíme, takže bude potřeba informace načíst.

Na naše první 2 společné cesty do JV Asie jsme si již v ČR koupili průvodce Lonely Planet, loni jsme Laos a Thajsko jeli  bez průvodce a letos se budeme muset zřejmě obejít taky bez něj, tak uvidíme :))  

Určitě ale ve chvilkách volna budem pročítat blogy, diskuze apod.

 

Dnes (37dní do odletu) jsme koupili vnitrostátní letenky s Air Asia:

1. Manila---Bohol (Tagbilaran)

2.Boracay (Kalibo) ---Manila

1260kč za obě /os.

Itinerář se nám tedy začíná pomalu rýsovat:

Manila-Bohol-Cebu-Boracay-Manila + detaily doladíme až na místě :))

 

ZÁKLADNÍ MINIMUM O FILIPÍNÁCH:

1) Filipínská republika

- stát v JV Asii

- hl.město Manila

- celkem 7.107 ostrovů v Tichém oceánu

- převážně katolická země

- úřední jazyk je angličtina a filipínština

- měna =  Filipínské Peso (PHP), 100PHP = 51.4190Kč

- časové pásmo: +6 hodin (letní čas), +7 (zimní čas)

 

2) Podnebí

-   3 roční období – teplé období, aneb filipínské léto od března do května

                               -  období dešťů od června do listopadu

                               -  ,,chladné období" od prosince do února

východ Filipín, například Siargao, která má roční období obráceně, tzn., že období dešťů tam mají mezi listopadem až únorem

- nebezpečí představují na Filipínách tajfuny, které jsou obzvlášť v deštivé sezóně poměrně časté

3) Víza

- občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz, pokud doba jejich pobytu nepřesáhne 30 dnů

- pro vstup se vyžaduje platný cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců nad předpokládanou dobu pobytu na Filipínách, a zpáteční letenka, event. letenka do další destinace


- při turistických cestách nad 30 dní či cestách za jiným účelem je třeba požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze

- platí se mezinárodní odletová taxa (v Manile 550 pesos, v Cebu pak 450 pesos), vnitrostátní odletové taxy jsou různé, například v současné době v Manile a v Cebu se vnitrostátní odletová taxa neplatí, je součástí letenky, v Puertu Princesa je odletová taxa 150 pesos,.. V současné době probíhá na Filipínách změna, kdy do konce  roku 2015 bude také mezinárodní odletová letištní taxa v Manile součástí letenky

4) Zajímavosti

- oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy

- na Velikonoce se na Luzonu poblíž Manily nechávají domorodci dobrovolně zaživa ukřižovávat, někteří to absolvovali i několikrát

5) Očkování

- povinné není, ale stejně jako do ostatních zemí JV Asie doporučuji alespoň žloutenku A,B + břišní tyfus (já mám ještě vzteklinu, ale to kvůli Indii)

- samozřejmostí je tetanus

- jsem pojištěna u VZP a tato pojišťovna každý rok na očkování přispívá cca 500Kč

- udává se, že riziko malárie se vyskytuje v celé zemi, vyjma Manily, Bohol, Cebu a dalších městských oblastí, ale např. na Palawanu se malárie vyskytuje ..

 

 

 

 

JSME ZPĚT

Je nedělě, venku zima, vítr, déšť a já po delší době opět usrkávám latté ze své oblíbené kavárny... Ano,zítra to bude již týden, co jsme přiletěli zpět do ČR.  Jelikož jsem tentokrát ihned po příletu onemocněla, tak ten návrat byl ještě hektičtější a nepříjemnější než jindy. ALE  mělo to i pozitiva - např. naše ,,štěně", které za ty 3týdny tak vyrostlo, že jsem si myslela, že nám ho vyměnili :))

Celý týden jsem se těšila až mi bude líp a budu moct sepsat všechny svoje zážitky tady na CP..  Najednou však nevím, jak to VŠE co nejstručněji a nejvýstižněji popsat.

Pro ty, kterým se nechce číst celý blog - Filipíny jsou naprosto úžasné, jsou tam nejmilejší lidé, kteří toto místo dělají zcela odlišným od ostatních... Pokud cestu na Filipíny zvažujete, neváhejte... Jen se připravte, že ceny jsou tam o něco vyšší než např. v Thajsku apod.

VŠECHNO PĚKNĚ OD ZAČÁTKU

17.9.2015 cca v 15.30 jsme z Vídně odlétali směr Peking s Air China. Venku bylo stále pěkné takřka letní počasí, stejné počasí nás přivítalo i v Pekingu.

Let trval necelých 10hodin. Air China můžu určitě doporučit, za tu cenu super, nemám vůbec co vytknout, dokonce i jídlo patřilo k těm lepším.. Sedačky v letadle jsou 2-4-2.

1.DEN V PEKINGU (18.9. cca 7.00-20.00)

Na Peking jsme se hodně těšili, po příletu jsme však byli rychle zklamaní...

Letiště v Pekingu je obrovské, zatím největší, kde jsme byli.. Mezi terminály jezdí vlak, např. po příletu, pokud se chcete dostat ven z letiště, musíte nasednout na vlak a cesta ven z letiště Vám zabere cca 60min (včetně kontrol, pokud nejsou fronty). První ,,šok" nastal ve chvíli, kdy jsme zjistili, že i na letišti je těžké najít někoho, kdo: 1. s námi bude chtít mluvit a 2. umí mluvit anglicky. Svítící stolík s nápisem INFORMATION nebyl záchranou, spíše naopak.. Opět žádný zájem, žádná angličtina a do toho ze všech stran nás předbíhající a překřikující Číňané.. Podařilo se nám alespoň ulovit mapu Pekingu... Veškeré nápisy atd. nejen na letišti v čínštině... Nelze platit v dolarech. Směna dolarů na letišti na čínskou měnu zcela nevýhodná, vysoký poplatek. Výběr z bankomatu je bez poplatku. WIFI funguje velmi špatně,spíše jen v blízkosti Passenger Service. Na facebook, seznam, google,youtube,instagram atd se v Pekingu nepřipojíte.Využívat můžete např.čínský prohlížeč Baidu (něco jako Google). Na letišti jsou zásuvky,sprchy (zdarma) a pohodlné sedačky na spaní. Nejsou zde Smoking Lounge. Na letišti převládají asiati, běloši minimálně a  spíše v organizovaných skupinách. Na letišti není kupodivu překlimováno.

Než se nám alespoň trochu podařilo zorientovat a zjistit potřebné informace apod. uběhlo několik hodin. Nakonec jsme přece jen seděli v autobuse, který nás měl přiblížit k ,,Zakázanému Městu". Cesta trvala cca 1h a 45min, bohužel zastávka byla jinde, u nějakých zahrad. Unavení po dlouhém letu, několikahodinovém zjišťování na letišti a téměř 2hodinové cestě busem jsme tedy alespoň začali hledat kam se jít najíst. Na ulici to nepříjemně ,,vonělo", bylo celkem horko a jídla vypadali spíše odpudivě... Zamířili jsme tedy ke KFC, bohužel jsme narazili na čínskou verzi KFC, takže ani tady jsem se nenajedla, snědla jsem pouze rýži.. :))) Lehce otrávení jsme se shodli, že dnešní den v Pekingu vzdáváme a vrátíme se zpět na letiště, kde se aspoň  2-3hodiny zkusíme prospat.

 

 

Welcome to PHILIPPINES!!!

19.9.2015 cca 1.50 v noci jsme konečně přistáli v Manile.

Ihned na letišti nás pohltila ta nám již dobře známá a milovaná ,,jihovýchodoasijská" atmosféra a mimo jiné taky nechybělo typické ,,horko-vlhko" , na které jsme se celý rok těšili až nás zase ,,praští" :)))

Před letištěm nás čekalo oblíbené smlouvání s taxikáři, které nám již také chybělo.

Vlastně mi chybělo úplně vše. Únava jakoby zmizela a po 2dnech na cestě jsem najednou byla plná energie.

Taxi z letiště nás vyšlo kolem 200PHP, což nebyla úplně nejlepší cena, ráno jsme zpět na letiště jeli za 150PHP.

Ubytování jsme měli na 1noc zajištěné ještě z ČR přes booking - Stone House Hotel Pasay, kvalita/cena super, hotel hlídal strážník, který nás již tak pozdě nechtěl pustit z důvodu bezpečnosti ven, jídlo nám tedy dělali ještě po 3h v noci na hotelu, personál velice milí, všude čisto,i společné sprchy a toalety byly ok, umístění hotelu asi nebylo v ideální čtvrti, ale bylo to blízko letiště a jelikož jsme to měli jen na pár hodin na přespání, tak to pro nás bylo ideální.

Kolem půl 5 nad ránem jsme se dostali do postele, hluk z venku šel tak slyšet, že jsem se nemohla soustředit na spaní a samou nedočkavostí a nadšením jsem si pospala max.2hodinky.

 

Bohol - Panglao

Z Manily jsme odlétali 19.9. v 13.40. Letiště-terminál v Manile pro Domestic flights je velmi příjemný, výběr z bankomatu je bez poplatku, výměna peněz za dobrý kurz a v prostoru před vstupem ke gatu výborně vaří a dělají dobré kafe za dobré ceny.

Let měl trvat zhruba hodinu, ale kapitán v letadle hlásil, že jelikož není volná přistávácí dráha, budeme muset cca 20min kroužit ve vzduchu, což bylo nakonec super, prože jsme měli parádní výhledy a dokonce jsme několikrát proletěli nad Chocolate Hills. Přistání bylo pěkně tvrdé. Tagbilaran bylo spíš takové mini letišťátko pouze s jednou dráhou jak pro přílety tak pro odlety, Letištní hala velká asi jako větší obývák a vtipný byl pás na zavazadla, který měl tak 3x2m, takže jsme vůbec nepochopili proč tam vlastně je :)))

 

Na Bohol jsem se těšila ze všech ostrovů nejvíc, nakonec to dopadlo přesně naopak.

Z letiště jsme se nechali zavést tricyklem na Dumuluan Beach., 100-150PHP (již si nepamatuju přesně). Náš požadavek zněl levné, pěkné ubytování.Tricyklář nás zavezl do velkého plážového resortu, který stál 2000PHP na noc, tak jsme se otočili a vyrazili podél pláže hledat ubytko pěkně po svých s vidinou, že tohle bylo určitě jedno z těch dražších. Pláž byla poloprázdná, v moři se koupalo jen pár Filipínců, turisti zde nebyli téměř žádní a většina resortů byla buď poloprázná nebo rovnou úplně zavřená. Téměř všechny resorty se řadily do vyšší cenové kategorie.

Po více jak hodině hledání, kdy už jsme byli opět vyhládlí, unavení a tekl z nás pot poudem (pozn.ale pořád šťastní :)) ) jsme se rozhodli, že přejedeme na Alona Beach. Té jsem se já chtěla původně vyhnout, protože jsem se dočetla, že většina turistů míří právě tam a že ti co mají rádi pěkné klidné pláže mají zamířit spíše na Dumuluan. Jenže nikdo tam už nenapsal, že Dumuluan jsou prostě ubytování pouze střední a hlavně vyšší kategorie.

Co mě na Boholu překvapilo je,že většina hotelových resortů je hlídána policisty a přes bránu se jen tak nedostanete.

 

Na Alonu jsme dorazili už za tmy. Ani tady nebylo jednoduché najít něco rozumného za rozumnou cenu. Zcela jednoduché a ne vždy zcela čisté ubytování pouze s Fanem kdesi v tmavé uličcce se pohybovalo kolem 800PHP. Čím blíž k pláži, tím šla cena samozřejmě ještě víc nahoru. Nakonec jsme vzali ubytování ,,dražší" přímo na pláži s klimou. Ani to nebylo bůhví jaké za tu cenu (1300PHP/noc/pokoj), ale bylo čisté a to pro nás bylo rozhodující. Když to porovnám např. s Thajskem, tak poměr cena/kvalita mimo sezonu za ubytování byla někde jinde... Navíc v Thajsku nám vzhledem k low season vycházeli hodně s cenou vstříc, tady v podstatě vůbec... Hned při vstupu do pokoje mě přivítal obrovský pavouk :D Sotva jsme se ubytovali tak se spustil liják, ale jelikož jsem nechtěla trčet v pavoučím pokoji a měli jsme hlad tak jsme se ani nevybalovali,jen jsme  na sebe hodili nepromok bundy a přeběhli jsme do plážového baru. Ceny jak jídel tak pití byly celkem vysoké, cca od 250PHP za jídlo, ovocný shake kolem 150PHP. Řekli jsme si, že to je asi tím, že je to bar na pláži...

V baru bylo pár turistů, několik Filipínců a hodně koček a psů :) Hrálo se na kytaru, zpívalo, atmosféra vynikající, takže se i něco málo popilo,.. :)) Do postele jsme se dostali kolem 3h ranní. Vzhledem k nepříjemným problémům s našim sousedem jsme byli nuceni si nedobrovolně nechat vyměnit pokoj, takže jsme se ještě o půl 4 ráno stěhovali...

JEŠTĚ K TĚM CENÁM... Je to hrozně individuální a záleží na tom, jak svou  dovolenou pojmete. My cestujeme jako batůžkáři a rozpočet si cca určíme předem .Ceny na Filipínách v obyčejných restauracích a barech jsou hodně podobné jako v ČR, což ale znamená vyšší než např. v již zmiňovaném Thajsku, Laosu či Indonésii. Nepatříme k těm, co by si vyloženě téměř nic nedopřáli a naopak ani zbytečně neutrácíme, na Filipínách jsme ale trochu více počítat museli a i přesto jsme utratili více než na minulých dovolených...

Poprvé jsme si trochu pospali a na snídani jsme šli až kolem 11h. Bylo krásné počasí. Alona Beach je pěkná, ale myslím, že je zbytečně přechvalována...Není příliš dlouhá, z větší části je poměrně úzká, je tam hodně lehátek a slunečníků, ve vodě musíte obcházet lodě.. Až v zadní části se pláž rozšiřuje a je tam vstup do moře bez lodí a prostor bez lehátek a slunečníků.. Lidí bylo celkem tak akorát, v sezonu bych tam být nechtěla...

Alona Beach není příliš velká, podél pláže je menší ,,promenáda" s bary, restauracemi a několika stánky a obchůdky. Je zde spousta dive center a také se zde nachází turistické kanceláře, kde můžete koupit letenky, lístky na trajekty, výlety atd. Nechybí samozřejmě ,,naháněči", kteří však na Filipínách nejsou tak ,,otravní" jako např.v Thajsku, zeptají se a když řeknete ne, tak už se většinou dále neptají. Ubytování je zde spousta, dá se říct, že všech kategorií. Ceny nejen na Boholu, ale na celých Filpínách, jak už jsem zmínila, jsou vyšší. Cca 500metrů od pláže u hlavní cesty je tzv.,,Eatery" (neboli hrncovna), kde se můžete najíst levně, jídlo je tam výborné a výběr velký ( jídlo pro 2 včetně pití kolem 150PHP).

Odpoledne jsme si půjčili skútr a trochu jsme si projeli blízké okolí. Po cestě jsme natrefili na několik hrncoven pro místní, kde byly ceny ještě nižší než v ,,Eatery" (do 100PHP vč.pití pro oba). Vodu atd. je lepší kupovat také takhle při cestě, vyjde to levněji než v obchodě na Aloně.

Po cestě se nám potvrdilo, že karaoke je na Filipínách velmi oblíbené, ozývalo se ze všech koutů :)) Karaoke na Filipínách dokonce vzniklo. Stejně tak jsou tradicí i kohoutí zápasy. Na každém kroku vidíte kohouty ve speciálních klecích, časté jsou zde i kohoutí ,,farmy".

Protože jsme měli skůtr půjčený na 24h, naplánovali jsme si na další den výlet za nartouny (Tarsier)  a na čokoládové kopce (Chocolate Hills). Podle mapy to bylo celkem daleko, takže bylo pořeba ráno max. kolem 8h vyjet.  Když jsme se ráno vzbudili, čekalo nás nemilé překvapení, lilo jako z konve.. Tak jsme vyčkávali a doufali, že brzo přestane, jinak by jsme na Boholu museli zůstat o den déle, což se nám nechtělo. Po dvou hodinách pršet přestalo a tak jsme rychle vyrazili. Po cestě tam nás párkrát chytla menší přeháňka, ale nic v čem by se nedalo jet. Užívali jsme si krásné výhledy do okolí, ale protože jsme měli zpoždění a před sebou hodně km, tak jsme v podstatě nezastavovali. Naší první zastávkou byli nartouni. Prohlídka stála pár PHP, trvala asi 5minut a viděli jsme z úplné dálky dva spící nartouny na stromě :))) S tím,, že budou spát jsme počítali, jelikož nartoun je zvířátko aktivní v noci, ale doufali jsme, že je aspoň trochu zblízka spatříme...

Nártoun dostal své jméno podle extrémně dlouhého nártu.Kromě toho má také obrovské oči, s kterými vidí velmi dobře ve tmě. Živí se hlavně hmyzem, který loví ve skoku. V menší míře loví také ptáky a hady.  Stres v zajetí jej někdy vede k tomu, že si ublíží, nebo se dokonce zabije. Nártouni žijí na Filipínách a několika okolních ostrovech. Tělo nártouna měří jen 10 - 18 cm a ocas přibližně 25 - 30 cm. Samci dosahují hmotnosti 120 - 140 g, samice jsou asi o 10 g lehčí.V poměru k tělu má nártoun největší oči ze všech savců. Kdyby byly oči člověka ve stejném poměru k tělu jako u nártouna, musely by být stejně veliké jako grapefruit.Nártoun dokáže otáčet hlavou o 180°.

Podle mapy jsme měli mít po cestě jen s měnší zajížďkou ještě jeden park s nartouny, tak jsme jeli zkusit štestí tam. Z tadyma jsme již odjíždeli spokojení, nartounů jsme viděli asi šest a poměrně zblízka + jsme se mohli zdržet jak dlouho jsme chtěli. Bonusem byl kokos za 20PHP :))

Od tarsierů jsme se vydali směrem k Chocolate Hills. Nebylo to již daleko.

Chocolate Hills jsou kuželovité kopce, mající v období sucha čokoládovou barvu. Pro svou výjimečnost byly navrženy k zápisu do seznamu Světového dědictví UNESCO. Na rozlehlé plošině uprostřed ostrova se nachází 1268 strmých, pravidelných kopečků, jejichž vrcholy dosahují výšku od 30 do 100 metrů. Legendy ostrovanů z Boholu mají pro původ Čokoládových vrchů své vysvětlení. Podle jedné pověsti vděčí vrchy za svůj vznik neopětované lásce. Obr Arogo vášnivě miloval krásnou pozemšťanku Aloyu a rozhodl se ji unést. Ona však jeho dvoření odmítala, chřadla a nakonec zemřela. Zarmoucený obr se nedokázal se smrtí milované ženy smířit a chtěl svůj smutek vyplakat. Čokoládové vrchy jsou zkamenělé slzy nešťastného obra.

Dole pod Chocolate Hills se vybírá vstupné (pár PHP), autem i na skútru se dostanete až téměř nahoru, kde je ,,parkoviště", stánek s občerstvením a restaurace. Přímo na vyhlídku vyšlápnete ještě pár schodů, vystojíte frontu, aby jste si mohli udělat fotky a jelikož je tady opravdu hodně turistů, není důvod se déle zdržovat. Každopádně za návštěvu Chocolate Hills rozhodně stojí a pokud jste na Boholu, tak je nemůžete vynechat :)

Vzhledem k rannímu zpoždění kvůli dešti jsme se po návštěvě Chocolate Hills vydali rovnou zpět na Alona Beach, na další zastávky již nebyl prostor, protože od Chocolate Hills je to na Alonu celkem štreka. Po cestě nás chytl velký slejvák, nedalo se v tom vůbec jet, tak jsme museli zastavit a ,,schovat se". Zamířili jsme si to pod děravý přístřešek před školou v malé vesniččce, kde se před deštěm schovávalo dalších asi 30dětí a pár dospělých. Samozřejmě jsme se ihned stali středem pozornosti :D Stáli jsme tam jako sardinky asi 15minut, rozdali jsme pár dárečků, co jsme měli v batohu, trochu jsme si popovídali a jakmile už jen mrholilo, tak jsme se rozhodli vyjet. Chyba :D Ujeli jsme pár metrů a opět velký slejvák... Tentokrát jsme měli úkryt bez děr a  i s ,,posezením", postupně se tam přijeli schovat i další místní, což bylo super, protože jsme aspoň opět měli prostor si povykládat. Jelikož je angličtina Filipínách druhým úředním jazykem, bez problému se tady téměř všude domluvíte. Za cca 20minut pršet přestalo, tak jsme opět vyjeli a doufali, že to již byl poslední déšť. Byli jsme úplně mokří, slunko již pomalu zacházelo, tak nás chvilkama na skútru přešla i zima. Na Alonu jsme se vrátili za tmy.

Před sebou jsme měli poslední noc na Boholu. Na další den jsme si na odpoledne naplánovali přejezd na Cebu. Lístky na trajekt jsme koupili večer v turistické kanceláři na Aloně za 550PHP.

Ráno jsme krosny nechali v Alona Divers centru,přítel se šel potápět a já jsem si dala relax na pláži.

Na Boholu jsme strávili 3noci. Bohol je pěkný ostrov, určitě stojí za návštěvu už kvůli tarsierům a Chocolate Hills. Je to vyhlášená oblast na potápění. Doporučuju si ostrov projet na skútru, nevyjde to draho a ostrov si tak pěkně vychutnáte :) Ikdyž se mi na Boholu líbilo, tak už se tam zřejmě znovu vracet nebudu, jak se říká,tak mě osobně ,,neurazil, ani vyloženě nenadchl" :)))

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora