Vesnička Hainewalde

Nedaleko severočeského města Varnsdorfu se nachází (na německé straně) malebná vesnička Hainewalde, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Kolaři, milovníci pěší turistiky a výletnící by si toto místo v saském pohraničí rozhodně neměli nechat ujít. Kromě nádherné přírody jsou zde k vidění i velmi zachovalé stavby lidové architektury tzv. "Podstávkové domy" (jsou to venkovské domy, jejichž přízemí tvoří roubená prostora a nad ní je umístěné patro nebo střecha, kterou nese samostatná konstrukce - podstávka).

Jakmile přejedete česko-německou hranici, tak bohužel vidíte ten kontrast v tom, jak se lidé na německé straně starají o prostředí, ve kterém společně žijí.

Vesnička Hainewalde není nikterak velká (žije zde necelých 2000 obyvatel), ale díky tomu, že jsou jednotlivé domečky rozesety podél řeky Mandavy a na přilehlých stráních, trvá poměrně dlouhou dobu, než si ji celou projdete. Ale to přece vůbec nevadí !! Člověk při procházce tímto malebným krajem načerpá tolik potřebný klid a energii a zcela určitě se sem rád vrací.

Nejzajímavější stavby v Hainewalde

Naším hlavním cílem byla návštěva dvou zdejších zámků - (Neues) Schloss a vodní renesanční zámek Wasserschloss (kromě těchto dvou staveb můžete navštívit i zrekonstruovaný kostel ze 17.století).

Něco málo z historie (Neues) Schloss

Pokud se do Hainewalde vydáte o víkendu, zcela jistě byste si neměli nechat ujít prohlídku jednoho z nejhezčích (momentálně zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale část prostorů je otevřena pro veřejnost a to vždy o víkendech od 14:00 do 17:00 a cena vstupenky je 3 EURA) a nejimpozantnějších barokních zámků Horní Lužice - Zámku Hainewalde.

 

Uvnitř zámku se toho sice moc nedochovalo, ale i tak prohlídka stojí zato (průvodce a zaměstanci zámecké kavárny jsou nadšenci, kteří jsou nesmírně milí lidé, a tak si návštěvu zámku užijete i tehdy, pokud neumíte německy).

Velkou chloubou zámku byly v minulosti jeho zahrady. V 19. století se nacházel před terasami květinový rondel, který byl v různých ročních obdobích utvářen zahradníkem (po obou stranách vždy jedna studna s fontánou a zlatými rybkami). Dnes už nám krásu zdejších zahrad připomínají pouze obrázky na stěnách zámecké kavárny či písemné zmínky v rodových knihách.

Dalšími zajímavými detaily, kterých si určitě na fasádě zámku všimnete, jsou rodové znaky a erb rodu Kanitz, červený Andreasův kříž, helma s jedním kolem, na níchž stojí 8 hořících pochodní (jsou vidět hned nad vstupními dveřmi do zámku - zde také začíná prohlídka). Erb rodu Kyaw ma na zlatém podkladu zahnutá pera a na pravou stranu obrácená orlí křídla.

K neveselé historii zámku patří také doba nacionalismu.

26.března 1933 byl zámek obsazen příslušníky SA z Drážďan a byl zde zřízen tábor pro asi 200 politických vězňů a 100 mužů strážního personálu. Mezi vězni byl např. žurnalista Axel Engelbrecht, kterého uvěznili za urážku Adolfa Hitlera. Mnoho vězňů později bohužel zemřelo na následky mučení a psychických traumat. Dokonce existují fotografické dokumenty ukazující vězně zapřažené do pluhů při práci na polích.

10.srpna 1933 byl tábor zrušen a propuštění/přeživší vězni museli dokonce následně zaplatit svoje "nucené ubytování" v táboře a ti co neměli potřebný obnost peněz, to poté spláceli (mnoho vězňů bylo také přeloženo do obávaného koncentračního tábora Hohnstein).

Po 2.světové válce byly na zámku zřízeny byty, ve kterých až do roku 1972 bydleli vyhnanci z východní Evropy (v této době se také ztratilo velmi mnoho drahocenných starožitností z interiéru zámku).


Sponzoři článku:

Chcete mít na tomto místě svůj inzerát? Staňte se sponzorem našeho článku! U článků, které vydala naše redakce si můžete na 1 rok zakoupit umístění vašeho vlastního odkazu - inzerátu sestávajícího se z titulku, odkazu a krátkého textu. Vložit inzerát.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz