Jak to chodí na hranicích Thajska a Laosu

                                                    Z Thajska do Laosu

Přechod v Chiang Khongu, kterým jsme vstupovali do Laosu, ještě voněl novotou. Byl otevřen v závěru roku 2013. K místu překročení hranice, nás za necelých padesát korun dovezl po novém mostě přátelství autobus. Nutno podotknout, že to nebyla žádná stará ojetá herka a že se ocitáme v místě, kde platí pro přechod hranic určitá pravidla.

Nejdříve jsme si vyměnili peníze a rázem jsme byli milionáři, jelikož za 150 €, jsme dostali téměř milion, čtyři sta tisíc kipu. Po nezbytném vyplnění dvou formulářů a předání jedné fotografie, bylo vízum vyřízeno. Vše trvalo přibližně dvacet minut. Prošli jsme kontrolou, která si nás nijak nevšímala a už jsme byli na straně Laosu u městečka Houayxai.

Tuk tukem, jsme se přepravili nejen do hostelu, ale nejdříve i do přístavu, abychom věděli dopolední odjezdy lodí do Louang Phabangu. Přesný odjezd lodi, ani přibližný jsme se nedozvěděli, ale cenu ano. Ta je pevně stanovená a je jedno, kde si lodní lístek koupíte. Místa v lodi je dostatek, a pokud není, popluje druhá. A tím jsem se dostal, kdy loď vypluje. Jenže nato si chvíli počkejte.

Ubytování je všude dostatek a ceny jsou nízké, střední i „mastné“. My volili nižší, ovšem podmínkou byla čistá koupelna, toaleta i postel. První jídlo nám chutnalo, stejně jako místní pálenka laolao. Z obavy, že na lodi bude k dostání, jen to co napsali turisté před námi, trošku jsme se ráno zásobili teplými bagetami. Kvalitní salám, jsme měli z domova. Nakonec se jejich katastrofické scénáře nenaplnily a to samé se neudálo, ani po celou dobu našeho pobytu v této chudičké zemičce, ale oč šlo, napíšu v dalších příspěvcích. Jenže už nyní jsem si kladl otázku: Že by, se ten Laos, od roku 2013 změnil, tak raketově k lepšímu? Nebo jsme možná v jiném a na naší planetě, jsou Laosy dva?

U snídaně, která byla v ceně, jsme se setkali s dvěma chlápky z „Varů“. V Laosu, už byli po šesté a tentokráte zde dorazili z Číny a na kolech. Tuk - tukem, jsme odjeli v devět hodin do nedalekého přístaviště. Řidič vzal naše pasy, peníze a koupil nám lodní lístky. Naložili jsem „bágle“ a nastoupili na loď, která už byla dosti plná. Čas odplutí k dvoudenní plavbě, nikdo mimo kapitána neví. Součastně se plnila i druhá loď a v půl jedenácté jsme vyrazili, do Pakbengu. Pakbeng, leží zhruba v polovině cesty a jelikož lodě plující po Mekongu za tmy nejezdí, musíte zde přenocovat.

O tom jak probíhala plavba, jaký je Mekong a jak to chodí na palubě lodi, zase příště.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz