Výprava na zimní Lofoty a za polární záři

Výprava na zimní Lofoty a za polární záři

Cestu za polární září jsme plánovali už dlouho, ale stále nebyl čas, peníze, příležitost. Odhodlali jsme se až letos, tak jsem začali s plánováním, vyhledáváním informací a náborem spolucestovatelů! 

Ohledně záře, což byl hlavní cíl naší cesty, jsme se sháněli informace ze všech možných zdrojů, ale vzhledem k tomu, že polární záře není nikdy věc jistá, informace se shodovaly pouze na tom základním:

1) je vhodné dostat se co nejdále na sever za polární kruh,

2) nejlepší období pro pozorování je únor-březen,

3) nejvhodnější jsou mrazivé a jasné noci,

4) je nutné minimální světelné znečištění, které způsobují velké zdroje světla jako města a pouliční osvětlení.

A kromě těchto rad se často opakovalo jedno ideální místo na pozorování polární záře- krásné souostroví Lofoty

Cestu na sever jsme si zvolili přes dánsko-švédské mosty, kde jsme na mýtném zaplatili v přepočtu kolem 2.000 kč.

Vzhledem k přesně vyměřenému času na cestu- 13.2. odpoledne až 22.2. večer a 3 127 km, které nás čekaly pouze na cestě tam, jsme rozdělili cestu na tři části: Praha- Malmö, Malmö- Sundsvall a Sundsvall-Narvik. 

Bohužel jsme, spoléhajíc na pověsti o norském Golfském proudu a teploty u moře srovnatelné s našimi podmínkami (kolem 0°C), zapomněli, že cesta Švédskem kolem Baltského moře tak příjemná nebude. Kromě sobů přecházejících švédskou dálnici, která vede celou zemí až na sever a kde je rychlostní omezení kolem 100 km/h, jsme projížděli krajinou, kde nám teploměr neustále ukazoval kolem -13°C přes den a -15°C přes noc a silnice byla pokryta nepříjemnou vrstvou ledu. To jsme ještě netušili, že následující dvě noci strávíme v -18 a -11 °C. 

První noc ve stanu, když nám při výstupu z auta teploměr ukazoval (již obvyklé) teploty, byla mrazivá, statečně jsme se rozhodli spát v našem vypůjčeném (tak trochu letním stanu), který sice sníh dovnitř nepustil, zato ledový průvan ano. Všichni jsme se ráno probudili, čepice a kukly naražené až k bradě, a měli na spacících tenkou vrstvu ledu v místech, kam jsme během spánku vydechovali obláčky teplého vzduchu. Naše výprava se stala o něco víc polární než jsme původně plánovali! 

První setkání

Ale to už nám zbýval pouhý jeden den cesty k Lofotům a krásným fjordům a pobřěžím! Poslední večer na cestě nás potkalo nečekané překvapení- dříve než jsme vůbec doufali, jsme zahlédli naše první polární promítání! Na obloze se mihotalo zeleno bílé světlo, tak jsme vyskákali, opět v -18°C z auta a honem začali hledat fotoaparáty, kamery, mobily a teplé oblečení, turisti jak se patří! 

Poprvé jsme tedy polární záři zahlédli ještě ve Švédsku nedaleko NP Abisko, u jezera Torneträsk- z naší krátké, ale silné zkušenosti, můžeme říct, že toto jezero bude nejspíše naším příštím cílem na "lov" záře.

Souostroví Lofoty

A tak jsme se po 3 dnech cesty plné sezení v autě, namrzlé vozovky, úmorně pomalé rychlosti, spaní na sedadle nebo v mrazu, nosy i nohy omrzlé, dostali až na Lofoty! Během 5 dnů, které jsme na nich (nebo na severnějších Vesterálech) strávili, nás už jen krásně překvapovali. 

Lofoty jsou ostrovy rozkládající se 100 až 300 km nad severním polárním kruhem a jsou složeny asi z 80 ostrůvků pospojovaných pomocí mostů. Souostroví je plné vesniček, a téměř v každé z nich se nachází minimálně jedna skupinka dřevěných rybářských domků, kterými jsou Lofoty proslaveny. Mezi nejznámější z těchto vesniček patří Henningsvaer- také nazývané Benátky severu. 

 

Ihned u městečka Henningsvaer se nachází cesta k místnímu malému majáčku a vysílači, odkud je krásný výhled na město (kde jsou vidět konstrukce na sušení ryb, které je zde velmi oblíbené) i otevřené moře s ostrůvky.

Lofoty mají zvláštní reliéf, celé souostroví budí dojem pohoří potopeného v moři, místy opravdu působí jako vrcholky hor vyčnívající nad hladinou.

 A právě na cestě opuštěnými zatáčkami se nám podařilo setkat se s polární září už podruhé! Mezi lofotskými "vrcholky hor", právě když jsme stavěli stan, v mrazu a tmě polární noci se záře objevila přímo za kopcem! 

Během krátkého času, který jsme na Lofotech měli, jsme se snažili za krátké polární dny (slunce vycházelo kolem sedmé ráno a stmívalo se kolem čtvrté odpoledne) stihnout i výlety. Jeden den se nám podařilo vytipovat nejschůdnější z blízkých vrcholů a vystoupat, zabalení v zimním oblečení a se sněhovými návleky, až na jeho nejvyšší bod. Jiná perspektiva dávala okolním kopcům ještě působivější vzhled.

Konec Lofot- městečko A i Lofoten

A nebo A i Lofoten je vesnice nacházející se na nejjižnějším cípu Lofot. Kromě typických dřevěných barevných domků je zajímavé i malströmem, divokým mořem a zálivem, který se nachází hned za městem vedle místního kempu. Na útesu, ze kterého je divoké moře nejlépe vidět, vedou cestičky pro pěší. 

Cesta zpět na Jih

Po nejjižnější cípu Lofot jsme se museli vydat zpět, čekal nás jednodenní plán navštívit Oslo a zbývalo nám 1298 km, které jsme měli překonat maximální rychlostí 100 km/h. Tentokrát jsme zvolili cestu trajektem z místního přístavu Moskenes do Bodo, které se již nachází na pevninském Norsku a vzdálenost až do Osla se nám podařilo překonat za "pouhých" 17h jízdy

Snili jsme o tom navštívit symbolické místo, kudy prochází severní polární kruh a kde je umístěna socha jako jeho značení, ovšem ve jménu polární zimy, silné sběhové vánice a noci jsme si mohli vyfotit maximálně turistické značení. Ačkoliv rolby protahovali silnice neustále, bohužel usoudili, že uprostřed noci není třeba protáhnout i silnici vedoucí jen několik desítek metrů k tomuto památníku. 

Oslo

Oslo je hlavním městem Norska a leží poměrně na jihu země. My jsme za naši návštěvu stihli navštívit poloostrov muzeí a muzeum Fram, ve kterém se nachází nejstarší polárnická loď.

V Oslu je také zajímavá procházka centrem města s Radnicí, Nobelovým domem, Královským palácem a moderní budovou Opery.

Cesta domů

Z Osla nám zbývalo domů ještě 1381 km, sice jsme opět směřovali do Švédska jako na začátku naší cesty, ale tentokrát jsme zvolili cestu trajektem- trasa Trelleborg-Sassnitz, na který se nám podařilo koupit lístek dva dny před cestou za 62 € (za automobil+ 4 cestující). 

 

Ačkoliv nám v součtu přesun z Osla až do Prahy trval téměř 24 hodin (včetně čekání na trajekt, plavby, svačinek), utekla až příliš rychle a už jsme byli zase doma.. pod střechou a pod peřinou. To se stanu s spacákem nikdy nevyrovná. :)

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora