Postřehy z Laosu

Naším hlavním cílem cesty byla "plain of jars" tedy planina hrnců v Laosu. I když je laoská řeč a vyznání vcelku podobné Thajsku, samotná země je velmi odlišná. Jde o zemi řízenou komunisty a teprve před několika lety byly hranice otevřeny pro turisty. Každý cestovatel hned v prvních okamžicích pozná, že je v zemi, kde je chudoba a zaostalost stále patrná. Laoská vláda v posledních letech vynakládá velké úsilí a finance, aby přilákala, co nejvíce turistů. Tedy i Laos bude v brzké době velice ovlivněn turistickým ruchem a jeho autentičnost se tak pomalu stáhne do ústraní. Do Laosu jsme se dostali z hraničního městečka Chiang Khong. Přenocovali v guesthousu Green tree a ráno jsme vyrazili k břehu Mekongu. Koupili jsme lístky pro převoz na laosský břeh a vyrazili. Na druhém břehu jsme museli vyřídit nezbytné formality (získat vízum - 30 USD), vyměnit Báthy za laosské Kipy a koupit lístky na slow boat. Za vyšší cenu lze koupit lístky na speed boat, kterou bych určitě nedoporučil. Z doslechu jsme se dozvěděli, že tyto rychlé lodě sice podstatně zkrátí čas strávený na vodách Mekongu, ale je i podstatně nebezpečnější než plavba slow boatem. V období dešťů je Mekong opravdu velikou, dravou a respekt budící řekou. I samotní Laosané tuto řeku respektují a nepodceňují.

Barva kávy s mlékem, množství výrů a plovoucích kusů kmenů, které mohou být i pod hladinou, aniž by si jich někdo všiml...nejsou v žádném případě vhodné k plavání či jiným vodním radovánkám. Mekong je výhradně využíván jako cesta a spojnice mezi vesničkami a městy, k rybolovu apod. Na Mekongu jsme strávili 2 celé dny. V noci se po řece nepluje. Proto loď po dni plavby zastaví v Pak Bengu, rozrůstající se vesnici na břehu řeky.

S množstvím guesthousů a restaurací, stejně tak se stále se množícími obchůdky se suvenýry. V brzké době bude k této vesnici dokončena silnice, takže bude možné přímo odsud odcestovat autem či autobusem. Trochu jsme se obávali v jakých podmínkách budeme nuceni nocovat. K našemu překvapení bych kvalitu ubytování hodnotil jako mnohem lepší než v thajských guesthousech. Krásné pokoje, luxusní sociální zařízení a to vše pod vlivem francouzského stylu. Francouzský vliv se nepodepsal pouze na architektuře domů a interiérů, ale projevuje se i v gastronomii. Všude na ulicích je možné zakoupit různé druhy baget. Ze začátku příjemné zpestření, ale po několika dnech jsem je nemohl ani cítit. Všeho moc škodí.

Následující den jsme pokračovali v plavbě směr Luang Prabang. V tamním měřítku, velké město. Dva dny strávené na Mekongu se mi nesmazatelně vryly do paměti. Po přístání v Luang Prabang, jsme se rozhodli využít nabídky laosských dohazovačů a ubytovali se v centru, v Guest housu Mao Phasok. Za 60000 kipů za noc. V tomto městečku jsme strávili 3 velmi zajímavé dny. Navštívili mnoho watů, vodopády, vydali se na 1 denní track cestou necestou.... Následně jsme pokračovali dál autobusem do Phonesavhanu. Zde jsme setrvali po zbytek našeho pobytu v Laosu. Zpět do Thajska jsme se rozhodli vydat letecky a využít tak laosských aerolinek. Čekalo nás několik posledních dnů, které jsme chtěli strávit relaxováním u moře. Pro tento účel jsme si vybrali Sloní ostrov Koh Chang.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz