Pochod Praha - Prčice 2011

Letos jsem se konečně dostal opět na tradiční Pochod Praha Prčice. V loni jsem pochod z teď už nejasných důvodů propásl, o to víc jsem se těšil na ten letošní. Naše putování bych vám mohl přiblížit tak jak by se asi očekávalo...sraz, start, checkpointy, něco příhod, cíl a rozloučení.

Pro většinu by to bylo veskrze nudným čtením. Proto povyprávím tak jak to opravdu bylo, tím asi budeme ve většině očích působit jako neschopní troubové...neberte nás tak, to samé by se mohlo stát komukoliv. Tedy vám moje vyprávění s největší pravděpodobností ušetří čas a kilometry v nohách :) Původně nás mělo vyrazit něco přes 10. Bohužel mi můj mobil den před odjezdem přinášel nejedno zklamání. Ti na které jsem se tolik těšil z "jistých" důvodů akci odvolali. Práce práce práce...v sobotu ? Beru to tak, že i to je možné. Nakonec jsme se tedy sešli ve čtyřech na Hlavním nádraží v Praze. Přišli jsme všichni včas, lístky jsme zakoupili bez zdlouhavého čekání ve frontě. Vše se jevilo jako solidní začátek výtečně stráveného dne. V 7.46 jsme vyrazili vlakem směr Benešov. Benešov, respektive chytrá paní za přepážkou tamnějšího nádraží, nám způsobila nejedno trápení. Milá slečna průvodčí nám podala docela slušné informace o přestupu v Benešově. My jsme však chtěli mít jistotu...což zůstalo bohužel jen u toho "chtěli", protože díky pár dotazům směrovaným právě oné "chytré paní z nádraží" jsme se okamžitě začali utápět v číslech a nastal dlouhý čas totálního chaosu.

Chytrá paní nám řekla, že musíme přestoupit na vlak, který nás měl odvézt v x.58 do Olbramovic. Bohužel nám zapomněla říct, že v ten samý čas jedou vlaky dva. V Benešově nemají tak obrovské nádraží, takže bychom neměli problém trefit správný vlak. My však počítali s vlakem jedním a do toho jsme nastoupili. První šok přišel, když nás opět pozdravila milá slečna průvodčí, tázajíc se, zda jsme si to s pochodem rozmysleli. Na otázku, dle čeho tak soudí...nám v mžiku s mírně škodolibým úsměvem sdělila, že jedem zpátky do Prahy. Zachvátila nás mírná panika. Nestihneme start ! Milá slečna průvodčí, když viděla, jak jsme z toho zdrceni,...vzala jízdní řády a společně jsme začali vymýšlet, jak se co nejrychleji dostat zpátky na správný směr. Byli jsme nuceni počkat ve Vršovicích na další vlak směr Benešov. Po hodině čekání jsme opět seděli ve vlaku do Benešova. Milá slečna průvodčí z nás měla vyloženě srandu...budiž jí to přáno...aspoň jsme ji zpestřili den v práci. Před výstupem v Benešově se nás ještě ptala, jestli se třeba neuvidíme v Táboře. Se smíchem jsme vystoupili z vlaku a namířili si to rovnou k "chytré paní". I tentokrát jsme dostali zmatené informace. Nerad si na někoho ztěžuji, tato chytrá paní byla už asi od brzkého rána těžce unavená, obzvláště, pokud se jí pořád někdo na něco vyptával. No, odnesli jsme to zrovna mi. Konečně jsme nastoupili do správného vlaku a vydali se směr Olbramovice.

Tady nás čekal další přestup. Bohužel se čas krátil, start už jsme nemohli v žádném případě stihnout. Rozhodli jsme se tedy, že se vydáme směrem Kosova hora...a někde se na trasu napojíme. Uvědomění, že jsme ve vlaku pobyli skoro půl dne, nás dohnalo k tomu, abychom vyrazili do Kosovy hory pěšky. Obešli jsme tedy nádraží a vyrazili z Olbramovic po vlastních. Vyšlápli jsme pro nás ten den první kopec. Sedli si na lavičku, snažíc se popadnout dech a debatovali o směru našich dalších kroků. Najednou jsme zjistili, že si ani jeden z nás nepamatuje přesně kudy bychom měli jít. Bez mapy, GPSky...jen s pomocí našich vzpomínek na předešlé ročníky pochodu. Výsledkem našeho ždímání mozků byl úprk zpět na nádraží v Olbramovicích. Nabyli jsme totiž vědomí, že by se mohlo stát, že v sobotu do Kosovy hory pěšky vůbec nedorazíme. Jeli jsme tedy vlakem. Vystoupili a po pár krocích jsme s radostí pokračovali již po správné trase. Netroufám si říci, kolik kilometrů jsme onu sobotu nachodili. Nicméně krásné počasí, zmatkování, chaos a finální radost s cíle byli v tento den perfektním zářezem do našich pamětí. Bude na co vzpomínat :)

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz