Cestování po Rio de Janeiro

Rio de Janeiro není jen jedno z nejkrásnějších měst světa, ale také jeden z 26. spolkových států v Brazílii. Na světoznámosti Ria se podílí několik nepřehlédnutelných krajinných prvků – kopec Corcovado s ohromnou sochou Krista – vykupitele, Cukrová homole tyčící se přímo u moře a samozřejmě slavná pláž Copacabana.

Mezi události, které Rio proslavily nejvíce, patří určitě světoznámý karneval, ten se však konal až 3 týdny po naší návštěvě. Před odletem do této 6.milionové metropole jsme slyšeli i četli spoustu varování ohledně bezpečnosti, která je zde velkým problémem. Krádeže a přepadení jsou zde na denním pořádku a nechtěli jsme tuto skutečnost nijak podcenit, takže ostražitost a opatrnost byla určitě na místě. Ve městě Rio de Janeiro, které patří údajně mezi pět nejvíce nebezpečných měst světa, jsme strávili 3 dny a možná jsme měli štěstí, ale nezaznamenali žádný náznak nebezpečí, ani podezřelé skupinky možných útočníků. Také proto jsem se po rušných ulicích města pohyboval i v nočních hodinách, což se turistům rozhodně nedoporučuje. Myslím, že největší nebezpečí se nalézá v chudinských čtvrtích tzv. favelách, kde jako ‘‘bohatý‘‘ turista byste mohli přímo provokovat, takže těmto místům jsme se raději vyhnuli. Ve městě se nachází spousta favel a i nedaleko Copacabany se v kopci rozprostírá největší Jihoamerická chudinská čtvrť – favela Rochina s 300 000 obyvateli. Spousta hotelů zde nabízí bezpečnější možnost návštěvy a shlédnutí života v této favele za doprovodu místního průvodce.

1.den v Riu jsme využili k návštěvě kopce Corcovado s 30m vysokou sochou žehnajícího Krista, která byla vyrobena v roce 1922 při příležitosti oslav stého výročí nezávislosti Brazílie. Odsud je nádherný výhled na celé Rio a protější zátoku s kopcem Cukrová homole a odsud také pochází nejznámější obrázky a fotky symbolizující Rio de Janeiro. Převážnou část druhého dne jsme strávili na pláži Copacabana a Ipanema. Nejvíce jsme se pohybovali ve čtvrti Catete, kde jsme byli také ubytováni a chodili zde na nákupy potravin a obědy. Obchodů a restaurací je zde všude spousta. My si oblíbili restauraci Comida por Quilo. Zde funguje samoobslužný provoz, kde na talíř si naložíte co je libo a pak se cena určuje dle váhy pokrmu. Nabídka je opravdu pestrá od zeleniny přes těstoviny, brambory, různé omáčky až po maso a ryby. Krásná pobřežní promenáda, podél které se táhne zelený park se širokým pásem palem, je ve čtvrti Flamengo.

Moře zde sice nepatří k nejčistším, to však místní nijak neodrazuje. Pláž byla plná po celý den. Turistů však v těchto místech bylo poskromnu. Jak jsem již na začátku zmínil, Rio de Janeiro je také název spolkového státu Brazílie. Vydali jsme se po návštěvě města ještě asi 170 km severně do poklidného městečka Arraial do Cabo, které zde patří k nejoblíbenějším přímořským letoviskům. Cesta autobusem vnitrozemím byla jak projížďka botanickou zahradou. Zdejší kopcovitá krajina je prorostlá upravenou zelení a pro evropana plná neznámých stromů a keřů. Kdo by zde u moře hledal pláže plné palem, může být trochu zklamaný, ale zato Arraial do Cabo nabízí několik pláží s bělostným pískem a průzračnou vodou nebo kopcovité zátoky prorostlé zelení, vysoké košaté kaktusy a okouzlující vyhlídky na celé okolí. Většina lidí působila mile a když jsme potřebovali pomoct nebo poradit, tak byli velice ochotni , nic negativního se nám zde nepřihodilo, ale blízký návrat do Brazílie určitě neplánuji. Ceny všeho kromě benzínu jsou zde vyšší než ve většině Evropy a v lednu, době naší návštěvy, je zde nejvíce deštivé období roku. Nám však počasí neskutečně přálo, neboť jsme zde zažili 15 po sobě jdoucích dnů plných slunka, tak bychom si na Brazílii rádi uchovali jen tyto příjemné vzpomínky.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora