Dovolená v Keni

Minulý rok jsme se rozhodli vyrazit na dovolenou do Afriky. Po mezipřistání a dočerpání paliva v egyptské Hurghadě jsme pokračovali v našem letu do Keni. Cestou byla krásně vidět poušť Sahara a později v mracích v Tanzánii i vrchol Kilimandžára. Po příletu do Keni jsme cestovali 100 km do hotelu. Jeli jsme asi 3,5 hodiny po jediné asfaltové silnici v zemi, které říkají „dálnice" a vede z Mombasy do Nairobi. Je to cesta s nezpěvněným krajem, která je tak úzká, že se na ni autobus s autem v protisměru těžko vejdou.

V Keni se jezdí vlevo a řízení na vlastní pěst se nedoporučuje. Náš řidič jel na náš vkus a stav vozovky dost rychle, ale usoudili jsme, že jsou na to zvyklí. Mimochodem na ostatních prašných cestách jezdí 80 km/hod. Když se setmělo, řikali jsme si, proč pořád ukazují doprava, když silnice byla úplně rovná bez zatáček a odboček. Je to ale proto, protože se míjí vedle sebe velice blízko, aby nesjeli z krajnice a tak všichni používají blikač, aby byli vidět. Asi po hodině jízdy jsme odbočili na prašnou cestu a pokračovali další hodinu jízdy. Jeli jsme vesnicemi domorodců a viděli, jak u cesty prodávají ovoce, různé placky a další těžko rozpoznatelné věci a vůbec jim nevadila tma, ani neskutečné množství prachu. Také jsme navštivili městečko Malindi. Bylo asi 14 km od našeho resortu.

V Keni je velká nouze o vodu. Domorodci chodí pro vodu se žlutými barely, které vozí na kolech, vozíku a nejčastěstějším obrázkem jsou ženy nesoucí vodu v barelech na hlavě. Také nosí na hlavě prádlo k nádržím s vodou, kde jej vymáchají, rozvěsí na keře, chvíli spolu poklábosí, a když je prádlo suché, vezmou je opět do koše na hlavu a jdou až několik kilometrů domů.

V domorodých vesnicích je všude plno dětí. Každá rodina se jich snaží mít hodně, aby se postaraly o rodiče ve stáří. V Keni nefunguje žádný důchodový systém. Keňa je krásná a klidná. Člověk jim docela někdy závidí. I když nic nemají, jsou asi mnohem šťastnější než my z civilizovaného světa. Určitě mají problémy jako každý z nás, ale první dojem z krátkého pobytu je ten, že jsou sice velice chudí, ale klidní a šťastní. Nic je nerozhází, pořád se smějí a jsou k nám bělochům docela vstřícní, i když si plně uvědomují spojení běloch = peníze.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora

Cestovatelský obsah na Desperado.cz