Montevideo aneb město ve stříbrné zátoce

V Prosinci 2006 se mi podařilo díky kontraktu, který uzavřela naše společnost strávit měsíc v uruguayské metropoli Montevideo. Název trochu nahrává k představě, že se tu převážně montují videopřehrávače, ale ani odborníci v názvu nemají úplně jasno. Každopádně všechny teorie se točí okolo kopce s majákem Cerro de Montevideo nedaleko města. Když jsem se před cestou zmínil sousedce, která v Uruguay léta žila, o mé cestě, tak mě ubezpečila, že kromě velké louky plné krav tu mnoho nenajdu. S loukou měla sice pravdu, ale dá se tu objevit i spoustu zajímavostí. Ubytováni jsme byli na nejlepším možném místě.

Přímo v centru starého města Ciudad Vieja na náměstí Plaza Independencia. Můj pokoj ve dvacátém patře hotelu Radisson s prosklenou západní stěnou byla hotová observatoř. Odtud byla vidět celá zátoka Montevideo s přístavem. Hned při první procházce uličkami starého města mě překvapilo, co vše se tu dá na ulici koupit. Po válce byla celá tato oblast útočištěm německých uprchlíků, takže koupit nějaké to vyznamenání nebo uniformu není velký problém. Zaujal mě i meč z pilouna posázený polodrahokamy. Trochu mě šokovalo, že se tu prodávají sloní kly, ale většinou jsou na prodej všemožné věci z kůže, polodrahokamy všeho druhu a šperky. Samozřejmě nesmí chybět různé druhy tykví, vydlabaných kopyt a jiných nádob na národní nápoj Yerba Mate (čaj z Cesmíny Paraguayské). Většina kolemjdoucích drží v ruce vydlabanou tykev (kalabasu) s mate a popíjí brčkem (bombillou) tento povzbuzující nápoj. V severněji položených státech do čaje přidávají ještě lístky koky. Zřejmě pro veselejší pohled na svět. Samozřejmě kromě Mate doporučuji vyzkoušet mořské plody. Milovníci steaků si tu přijdou na své. Chivito tu mají opravdu na každém rohu.

Při procházce po nábřeží uvidíte při troše štěstí lvouna nebo lachtana. Původně jsem myslel, že se koupe nějaká zbloudilá kráva, ale byl to opravdu lachtan. Při dobrém počasí můžete nedaleko od břehu vidět zbytky vraku německé kapesní bitevní lodě Admiral Graf Spee, která zde byla v roce 1939 potopena vlastní posádkou, když byla zahnána do pasti zátoky La Plata odkud nebylo úniku. Některé věci z lodě (radar) byly už za války zabaveny britskou tajnou službou, ale pár z nich je k vidění v místním námořním muzeu. Celý vrak se zatím nepodařilo vyzvednout, protože se stále hlouběji boří do bahna, ale práce na vyzvednutí stále probíhají.

Kdo navštíví Montevideo by neměl zapomenout na Estadio Centenario, což je místní fotbalový stadion, kde se v roce 1930 konalo vůbec první mistrovství světa ve fotbalu. Finále mezi Uruguaí a Argentinou dopadlo famózní výhrou 4:2 pro domácí. Tehdy tam prý bylo 93 tisíc diváků. Já jsem měl to štěstí, že jsem se zúčastnil finálového utkání místní ligy mezi Danubio a Peňarol. Podle pravidel FIFA, kde je povinnost všech míst k sezení se snížila kapacita stadionu na 60 tisíc diváků, ale atmosféra zápasu byla nezapomenutelná. V útrobách stadionu se nachází i muzeum fotbalu, kde se dozvíte vše o historii. Kdo má trochu více času může navštívit původní portugalské koloniální město Colonia de Sacramento, plážové letovisko Punta del Este, některý z přírodních parků na severu země nebo si udělat výlet lodí do blízkého Buenos Aires. Takže hurá do jihoamerického Švýcarska…

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora