Dobrodružství na Bali

Ihned po příletu na Bali bude jistě každý Evropan zaskočen obrovskou spoustou nahaněčů, kteří se snaží z každého vykořistit, co se dá. Nikde jinde při naší cestě Asií jsme se nesetkali s tím co bylo právě na Bali a byli jsme z toho zpočátku dost šokování. Ze všech stánků letištního terminálu se k nám sbíhali nahaněči a nutili nám výměnu peněz právě v jejich stánku za zaručeně nejlepší kurzy nebo taxi do centra za nejlepší cenu na trhu, která ovšem převyšovala osmkrát nabídku oficiálního dopravce.

Hlavní turistické centrum Bali – město Kuta, město nejblížší letišti, na mě neudělalo příliš dobý dojem, celé město je špinavé, všude je spousta lidí, co se Vám snaží jenom vnutit své zboží, na ulici se prodávají houbičky, vystavují se zde asijské hookers :) Žádný ztracený ráj plný domorodých obyvatel, jaký by tu člověk čekal. V Kutě jsme vydrželi jeden den a rychle jsme utíkali za dobrodružstvím. Půjčili jsme si na ulici motorky od jakéhosi překupníka za poloviční cenu než byla v oficiálních půjčovnách. Nakonec jsme trochu litovali, když jsme uprostřed vnitrozemí nemohli jednu z motorek nastartovat, dokonce jsme se museli shánět po místních domorodcích, kteří by nám dvě motorky opravili. Zlatá překupnická cena, ale příště bych si možná za kvalitu připlatil, i tak by to nevyšlo draze, oficiální cena se pohybovala okolo 100 Kč na den za motorku.

Na Bali je zajímavá ta věc, že každý tu má svou motorku. Moderní technika se tu díky přílivu turistů rychle šíří a tak i když rodina nemá koupelnu, ani záchod, má alespoň jednu motorku, aby se mohla po ostrově pohybovat, motorky jsou tu skutečně levné. My jsme tedy vyrazili, kolem hlavního města vede dálnice s kvalitním povrchem, cesta tak ubíhala rychle, jeli jsme po jižním okraji ostrova na východ, kde jsme přes vnitrozemské hory přejeli na severovýchodní část do městečka Tullamben. Cestou jsme viděli nádhernou krajinu, přesně takový tropický ráj, jaký jsem si představoval. Kdesi na jižní straně ostrova, jsme se rozhodli odbočit z hlavní silnice a vyrazit úzkou cestičkou do hor, netušili jsme co tam uvidíme, ale hrozně nás to lákalo. A když jsme vyjeli na vrchol ? Nádhera ! Měli jsme krásný výhled na velkou část ostrova, na rýžová pole, sopky, přístavy.

Ale to nejlepší byli domorodci v této části. Zapadlé vesničky uprostřed džungle, kde domorodci chodí s cepy aby si mohli zajistit obživu, žádná hygiena, většinou pěstují nějaká zvířata a téměř v každé vesničce je chrám, kde uctívají bohy. Místní náboženství je hrozně zajímavé ! Měli jsme příležitost vidět obřad v chrámu, kterého se účastnili místní ženy a děti. Asi před úplně každým domem každé ráno ženy zapalují vonné svíčky a pokládají misky se sušenými květinami, aby tak uctili své bohy, pronášejí přitom modlitby a je hrozně zajímavé celý tento proces sledovat. Cestou do Tullambenu jsme měli ještě jeden zajímavý zážitek a to, když jsme uprostřed hor, mezi sopkami pozorovali místní, jak pracují se zvířaty na rýžových polích.

Je hrozně zajímavé pozorovat místní lidi, kteří vlastně téměř nic nemají, ale přesto jsou v životě daleko šťastnější než moderní civilizace. S tímto jsme se setkali hlavně ve vesničce blízko jezera Batur, pod nejvyšší sopkou ostrova Gunung Agung, kde jsme jednu noc přespávali. Tady se život zastavil úplně, jediné co i sem proniklo, jsou samozřejmě motorky, ale jinak tu lidé mají jenom lodičky vydlabané ve kmenech stromů, s kterými muži loví na jezeře ryby a ženy pracují na polích. U tohoto jezera místní také provádějí své pohřební rituály, při kterých pálí mrtvé, tančí a nakonec rozprašují popel mrtvých do jezera. Všude v okolí jsou aktivní sopky, což celému místu dodává nezapomenutelnou atmosféru.

I místní kuchyně je hrozně zajímavá, i když pro Evropana mnohdy nestravitelná. Měli jsme možnost ochutnat kousky netopýra, myši na způsob evropských špízů, grilované broučky. Ke všemu se podává rýže nebo nudle. Určitě stojí za to stravovat se u domorodců, i pro ně je to zážitek. My jsme to vyzkoušeli mnohokrát, největším zážitkem byla asi večeře cestou od nejvyšších vodopádů ostrova, zastavili jsme ve vesničce u místního stánku a jakmile se to rozkřiklo, všichni se na nás chodili dívat, asi se nestává často, že by se tu stavovali turisté na jídlo. Ale je to hrozně příjemné, všichni se na nás usmívali, my jsme si je nadšeně fotili, úžasná atmosféra.

Bali je krásné. Každý si zde najde to co ho láká, spousta zajímavých míst je ale bohužel zničena turistickým ruchem. U nejnavštěvovanějších chrámů žebrají i malé děti, které se naučili v angličtině básničku a tu slyšíte z každého kouta, všem jde jenom o to, aby co nejvíce turistů obrali o peníze. Což je ale hrozně smutné. Bez tohoto by bylo Bali daleko kouzelnější. Ale i tak je zde spousta nedotčených míst, pro ty nejzajímavější byly kohoutí zápasy, potápění u vraku lodi, domorodí obyvatelé v zapadlých vesničkách poblíž aktivních sopek. Je to krásný svět, jedno z nejzajímavějších míst na celém světě, troufám si říct :)

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora