Sloní sirotčinec v Pinnawala

Sloni v porcelánu

První zastávka naší cesty po ostrově byla v Pinnawala, kde je sloní sirotčinec. Sloni tu patří bezesporu k nejzajímavějším žijícím tvorům. My Evropané je známe ze zoologických zahrad. Také rčení – Jsi jako slon v porcelánu, je u nás poměrně známé a užívané. Při prohlídce mě napadlo. Slon v porcelánu? Proč ne. A co tak mezi čajem? Vysvětlení najdete na konci.

Historie sloního sirotčince se začala psát v roce 1975, kdy byl založen pro sedm osiřelých slůňat. Dnes už tu žije více jak šedesát slonů všech generací. Vedle sloních mláďat se tu majestátně pohybují s rozvahou staří samci, kteří návštěvníky ohromují svojí velikostí a vznešeností. Soucit vyvolají zraněné kusy, o které tady pečují. Naštěstí jsem viděl jenom dva. Rádžu, kterému je už třiašedesát let a je úplně slepý a slonici Sámu. Ta přišla ve dvou letech o část pravé končetiny, když šlápla na minu. Pokud přijdete do tohoto „sloního ráje“ v době krmení, máte o zábavu postaráno. Hned třikrát denně! Sloni se ládují palmovým listím a malí zase pijí mléko podávané ošetřovateli – mahuty ve dvoulitrových lahvích. Po nakrmení se sloni vydávají přes hlavní cestu k řece Ma Oya. Nic na tom, že se zprvu řítí úzkou uličkou, v níž jsou otevřené krámky, které v okamžiku zahalí zvířený pouliční prach. Stánkaři si už se sem tam poničeným zbožím hlavu nelámou.

Sloní koupel je nepředstavitelná slast. Ošetřovatelé je drhnou kartáči z kokosových ořechů, aby je zbavili špíny a od otravného hmyzu. Někteří si lehnou do řeky a leží bez hnutí jako skála. Jeden opatrovník mívá na starost až pět slonů. Toto představení můžete sledovat z naprosté blízkosti. Ti pohodlnější se mohou pohodlně posadit na terasu Elephant Park s nádherným výhledem. Obřad sloní koupele však po hodině končí. Na prašné cestě zpět po sobě stádo zanechává hojný počet hromádek trusu. Srílančané z něho začali vyrábět největší novinku mezi přírodními produkty – sloní papír. Potrava slonů totiž obsahuje veliké množství vlákniny, která se v žaludku dobře rozmělní a rozpracovaný polotovar může sloužit dál. Než se však sloní papír dostane na pult prodejen, trus se nejdříve suší, vaří a nakonec lisuje. Už tak zajímavý vzhled papíru se dá vylepšit a ozdobit rýžovými slupkami a čajovými lístky. Pro výrobu šedesáti kusů listů formátu A4 stačí dva kilogramy trusu ! O sloní papír je obrovský zájem mezi nejprestižnějšími obchodními společnostmi Srí Lanky. Mimo jiného ho používají pro korespondenci v hotelu Kolombo Hilton nebo letecké společnosti Srí Lankan Airlines.

Na Srí Lance dnes žije odhadem dva a půl tisíce volně žijících slonů. Z tohoto počtu zdomácnělo okolo osmi set. Převážný počet ochočených slonů je využíván hlavně při náboženských oslavách, kdy sloni pochodují ve slavnostních buddhistických průvodech nastrojení v nádherných postrojích, s čabrakami vyšívanými drahokamy a perlami. Jiní stojí čestnou stráž při různých slavnostních ceremoniích. Druhou skupinou jsou sloni „pracanti“. Jejich práce spočívá v těžbě dřeva v lesích. A konečně moje rčení o slonovi v porcelánu. Dovedete si představit slony při práci na čajových plantážích? Jak opatrně našlapují kolem křehkých čajových keřů? Moje rčení tu svoje opodstatnění nemá. Sloni pomáhají především při obnově čajových plantáží tím, že odstraňují staleté keře čajovníků v nerovném terénu. Jejich práci nedokáže prozatím nahradit žádná technika. Takovým způsobem se sloni odvděčí svým pánům a pečovatelům. Ti naopak na tlustokožce nedají dopustit. Slon se dá dobře vycvičit, dokáže rozeznat až šest předmětů, které svému mahutovi na požádání podá.

Ze sloního útulku naše cesta vedla do Dambulle. Města, které se může pyšnit, že je geografickým středem ostrova. Nádherné jeskynní chrámy jsme nemohli vynechat a poté pokračovali k nedaleké skalní pevnosti v Sigiriya. Další den ráno míříme ke královskému městu Kandy. Cestou zastavujeme ve výrobně batiky a zahradě koření, kterých tu je nespočet. Vidět jak roste pepř, vanilka, kardamom, kakaové boby, hřebíček, koriandr či šafrán, nebo jak se získává kaučuk, bylo nejen zajímavé, ale i poučné. Rajská zahrada nám dovolila nahlédnout do své pohádkové duše plné vůně a barev. Z hinduistického města Matele, míříme do Kandy, kde jsme si nejdříve prohlédli botanickou zahradu v Paradeniya. V podvečer zase Kandyjské tance s bubeníky a chůzi po rozžhaveném uhlí i Chrám Buddhova zubu s jeho relikvií.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora