Život v plovoucích domech na jezeře Tempe, část 1.

Že se dá bydlet ve dřevěné barabizně, postavené na bambusových vorech, plovoucích na hladině jezera, mít tam vše potřebné ke skromnému žití a dívat se i na barevnou televizi, se nepodaří jen hned tak někomu vidět. A to byl záměr našeho dalšího poznávání ostrova Sulawesi. Po čtyřech hodinách jízdy autem z hornaté torajské oblasti přijíždíme do nevelkého města Sengkang na břehu mělkého jezera Danau Tempe. Najít říční přístaviště, abychom si najali loď a vyjeli na projížďku po jezeře, se nám stále nedaří a doptat se, kde ho najít je dosti obtížné. Pod tropickým sluncem se motáme v hustém provozu a vidina, že se nám plavbu podaří uskutečnit ještě dnes k večeru, je stále menší. Nakonec se nám podařilo sehnat staříka, který uměl několik světových jazyků, věděl, kde leží Česká republika a dokonce znal naše fotbalisty i hokejisty. Doporučil nám hotel u jedné Španělky a zajistil i dvě lodě k rannímu výletu po jezeře. O vyplutí ještě dnes, nechtěl ani slyšet, jelikož plavba, aby měla své kouzlo, trvá tři hodiny. Nezbylo nám než mu věřit a souhlasit s jeho navrženým plánem, s podmínkou, že ráno pojede s námi. Čeko, to se ví, že jedu, zněla jeho radostná odpověď. S jeho pomocí, jsme se ubytovali na hotelu. Majitelka seděla v recepci na pohovce a kolem sebe měla rozházené bankovky rupií, samé vyšší hodnoty. Přivítala nás, jako správná Evropanka a okamžitě objednala studené pivo. Pokoje byly v celku slušné, sice bez klimatizace, ale s ventilátorem.

Po večeři, kterou jsme si dali cestou při procházce městem, si chceme dát venku v chládku pivo, ale máme smůlu. Místní, jsou silně věřící muslimové a právě začala doba modlení. Nikoho nezajímají ubytovaní hosté, ani to, že mají žízeň. Je čas modlení, tak se modlí a ostatní jednoduše počká. Studeného piva i krásného rána, jsme se přeci jen dočkali, nasedli do lodí a po řece Sungai Wallanae vypluli vstříc, k plovoucí vesnici Salo Tengah, v překladu „uprostřed řeky.“ Po obou březích řeky vidím stát dřevěné bugijské domy na kůlech. Střechy jsou zdobeny filigránskými dřevěnými ornamenty a jsou natřeny křiklavými barvami. Lidé se probouzí do nového dne a na pořadu je ranní hygiena. Psát o čistotě a průzračnosti vody nemá smysl, zato co jsme prožili v dalších hodinách, si nenechte ujít v pokračování.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora