Nastupte si – Vítá Vás perla Indického oceánu - Cestování vlakem

Poslední dopravní prostředek, který jsem v praxi měl možnost na Cejlonu vyzkoušet, byly vlaky. Metro tady nemají, ale vnitrostátní leteckou dopravu ano. Kolombo které ma ¾ milionu obyvatel je dosti chaotické velkoměsto, ale co je nejdůležitější je jeho „rozpínavost“. Jen na západ se táhne podél oceánu dlouhých šedesát kilometrů. V předměstích, chudinských čtvrtích, které jsou „nalepeny“ na sebe se tísní dva miliony lidí. Než z letiště dorazíte na hlavní nádraží Fort Railway Station, bude určitě dobré si přečíst, co vás určitě cestou ve vlaku nemine. Na náraží vládne dosti veliký chaos a jízdenky do různých koutu ostrova nekoupíte v jedné pokladně, ale tu správnou si musíte najít, případně se zeptat na informacích, které najdete venku!!! u hlavního vchodu.

VLAKY

Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít svést se touto atrakci po širokorozchodné železnici, navíc jak denně vidíte okolo projíždějící vlak, po jehož stranách visí lidé jako hrozny, pro které už jiné místo nezůstalo. Na vzdálenosti přibližně třiceti kilometrů z Wadduwy do Bentoty jsme měli to štěstí „otestovat“ celkem čtyři druhy vagónu a stálo to zato. Jeli jsme v tom úplně nejhorším, až po nejnovější. 
Vlaky přesto, že jsou pomalejší a bývají přecpané k prasknutí víc než autobusy, jsou k cestování přece jen pohodlnější. 
Když dorazí pravidelně opožděný vlak (klidně i hodinu) a zastaví, začíná boj. Nastupujeme. Místí jsou cestování znalí a dovedou se protlačit klidně i mezi vašima nohama, jen aby se dostali dovnitř. Už, už jste stoprocentně přesvědčeni, že dovnitř se nevejde ani myš. Myš ne, ale Srílančan ano! 

Cena jízdného je zanedbatelně nízká. Z Kolomba do Kandy,což je sedmdesát kilometrů zaplatíte ve druhé třídě 133 rupií – asi 22 korun. Vlaky mají tři třídy a rozdíl už začíná být vidět. Sedadla jsou ve druhé třídě měkčí a pohodlnější, ve vlaku pobíhají prodavači s pitím a jídlem a vlak často nestaví ve všech stanicích. Svést se můžete i ve vyhlídkovém vagonu první třídy, ale s místenkou. Hlavně horská malebná krajina v okolí Kandy, kde jezdí stařičká dychavičná mašina je pro každého velkým lákadlem. Obtížnější, je už místenku sehnat. Prodávají se deset dní dopředu a celkový počet je pouhopouhých čtyřiadvacet míst. Jízdenky se podobají těm našim bývalým z kartonu. 
Domů jsem si je přivezl spolu i s jízdním řádem, který je v sinhálštině. Průvodčí ve vlaku není, ten je pouze v rychlíku z Kolomba do Kandy a dále až do Baduly. Jízdenky se nekompromisně kontrolují až před opuštěním nádraží. Svést se na černo bych se nepokoušel, i když nám se to málem (nechtíc) povedlo.

Samostatnou kapitolou jsou toalety. Na výběr máte i dvě WC a jsou naproti sobě. Jedna toaleta je klasická s prkénkem a druhá má šlaky – tedy turecká. Osobně doporučuji toto zařízení použít jen v tom nejkrajnějším případě. Místní železnici ale určitě nevynechejte, ochudili by jste se o něco, co už v životě nezažijete. A k nejkrásnějším železničním úsekům patří úsek z Kandy do Matary, přes Nanu Oya. Zde uvidíte nádherné plantáže čaje a kouzelnou přírodu. Z Kolomba do Matary, zase vede traťpodél oceánu.

Další z této destinace

Další obsah od tohoto autora